Smrže jsou vynikající jarní houby, na které můžete narazit nejen v lese. Dnes vám prozradím, jak smrže poznat i kde je najít. Poradím, jak smrže nejlépe uvařit a přidám možnosti záměn. Také vám povím, jak je to s určováním druhů jedlých smržů.
Rostou poměrně krátce, o to větší radost můžete mít, pokud smrže najdete. Gurmansky ceněný smrž je pro valnou většinu houbařů stále ještě ,,neznámá“ houba. Staňte se konečně zkušeným houbařem a nenechávejte tuto houbovou delikatesu bez povšimnutí. Díky mé knize nebo videím na youtube Šumavská houbička získáte potřebné vědomosti ke sběru smržů.
Věděli jste, že: Po lanýžích jsou smrže druhou nejdražší tržní houbou? Smrže se prodávají za více než tisíc korun za kilogram. I proto je o lokality na smrže velký zájem a zároveň tvrdý boj. Profesionální sběrači hub si naleziště smržů chrání a nikomu je neprozrazují.
Jak poznat smrže? Jak vypadá smrž?
Smrže poznáte podle jeho hlavy/klobouku. Ten se nápadně podobá včelí plástvi. Tvarově se pak klobouky liší na základě konkrétního druhu smrže. Někdy bývá do špičky, jinde je zakulacený. Liší se i barevně. Někdy mají smrže hlavy zabarvené do medově žluté barvy, jindy jsou okrové až šedočerné. Společným rysem smržů je jejich dutý vnitřek. Mají dutou hlavu i nohu. Což se krásně ukáže, když smrže podélně rozříznete. Smrž má také typicky přirostlý spodní okraj klobouku k noze. jedinou výjimkou je smrž polovolný, kde klobouk k noze přirůstá až v polovině výšky.
Jak poznat přesný druh smrže?
Určování smržů do druhů není pro praktického houbaře nutné. Všechny smrže jsou jedlé a velmi chutné. Výjimku tvoří opět smrž polovolný, který je jedlý, nicméně ze smržů nejméně chutný a je uváděn jako vzácný, proto by se měl nechávat v přírodě.
Rozlišování smržů není tak jednoduché, jako tomu bylo dříve. V předchozích letech se určovalo zhruba 8 druhů smržů. Po genetickém výzkumu se ovšem zjistilo, že těch druhů může být až 75. Pokud tedy chcete přesné určení nalezeného smrže, je třeba jej poslat na genetickou analýzu.
Kdy na smrže? Kdy rostou smrže?
Smrže začínají růst začátkem dubna, kdy volně navazují na růst kačenek českých. Rostou zhruba do poloviny května, v chladnějších částech republiky až do konce května. Času není příliš, proto s hledáním lokalit smržů neotálejte, abyste toto období zcela nepropásli. Nevýhodou smržů je, že poměrně rychle zasychají. Pokud je tedy teplejší jaro dlouho bez deště, plodnice smržů zasychají a další vlna nových smržů nemusí vyrůst vůbec.
Nejčasnějšími smrži jsou smrže z okruhu smrže vysokého a koromilného. Poté se objevuje smrž polovolný a smrž obecný.
Kde rostou smrže?
Hledání smržů není úplně snadná disciplína. Dle druhu lze najít smrže v jehličnatých lesích, pod listnáči, ale i na záhonu na zahradě nebo u supermarketu. Smrže vysokého hledejte na místech, kde se pracovalo se dřevem, tedy na dřevních skládkách či rumištích. Pro smrže koromilného pak běžte na záhon, kde je loňská mulčovací kůra či dřevní štěpka. Smrže z okruhu smrže obecného lze najít pod listnatými stromy, v lužních lesích, v křovinách, v parcích, zahradách pod stromy jako je jasan či topol.
Jak chutná smrž? Recepty na smrže
Smrže jsou delikátní houby! Na pohled tak možná nevypadají, ale kdyby tomu tak nebylo, nepatřili by mezi nejdražší tržní houby. Vynikají svou vůní i chutí, která je lehce kořenitá, podmanivá, s oříškovým ocáskem. Smrže doporučuji spojovat se smetanou a čerstvými bylinkami. Nejvíce si tak pochutnáte na smržové omáčce s medvědím česnekem. Luxusní pokrm vytvoříte také opečením smrže na másle, přidáním mladého špenátu a směs pak navrstvíte na křupavý chléb pomazaný krémovým sýrem typu Lučina. Luxusní jsou smrže ke steaku nebo plněné mletým masem.
Nejchutnější smrže jsou smrže z okruhu smrže obecného, poté smrže z okruhu smrže vysokého. Smrž polovolný není příliš chutný a navíc je chráněný.
Smrže záměna – Jaký je rozdíl mezi kačenkou českou a smržem? Pozor na záměnu smrže a ucháče obecného
Všechny druhy smržů jsou jedlé, ale abyste mohli být v klidu, je třeba poznat, že máte v ruce skutečně některého ze smržů. Nejčastěji se nezkušeným houbařům plete smrž s kačenkou českou, kde není záměna na škodu. Oba druhy jsou jedlé a chutné. Problém nastává, pokud si smrže spletete s jedovatým ucháčem obecným. Pojďme se podívat, v čem se liší smrž od kačenky a ucháče.
Rozdíl mezi kačenkou a smržem je velice dobře viditelný na první pohled. Kačenka má mozkovitě zprohýbaný klobouk, který má náprstkovitý tvar a jeho spodní okraj není přirostlý k noze. Noha se tak dá jemným vykroucením od klobouku odlomit. Smrž má spodní okraj klobouku k noze pevně přirostlý. Kačenka česká je po rozříznutí dutá či spíše vatovitě vycpaná. Smrž v sobě žádnou vatovitou hmotu nemá, je skutečně zcela prázdný, dutý.
Jak smrž, tak kačenka česká jsou jedlé jarní houby, které vyrůstají na obdobných stanovištím. Kačenka roste o něco dříve, již od března.
Ucháč obecný je jedovatá houba, která vyrůstá nejčastěji pod borovicemi podél lesních cest, u lesních skládek, nejčastěji na písčitém podloží. Od smrže jej rozeznáte podle mozkovitě zprohýbaného kloubku, který je výrazně laločnatý. Barva ucháče je výrazně kaštanově hnědá. Po rozříznutí není ucháč čistě dutý, ale je vyplněn dutými komůrkami.
Všechny mé recepty a houbařské rady najdete v mé knize Šumavská houbička v kuchyni. Kuchařka je unikátním spojením receptů a tipů, jak celoročně houbařit. V knize najdete 107 chutných receptů z 36 druhů hub. Koupíte pouze na www.sumavskahoubicka.cz
